Jaro na farmě? Nejhezčí i nejnáročnější období v roce

Jaro je na kozích farmách jedním z nejživějších období v celém roce. Po zimě se stáda vrací ven, postupně si zvykají na změnu jídelníčku a do toho přicházejí na svět první kůzlata. Právě na jaře je proto nejlépe vidět, kolik práce a péče si tenhle zdánlivě idylický život na farmě ve skutečnosti žádá.

Šupky dupky zpátky na pastvu

Návrat na pastvu není žádný jarní sprint – farmáři nepustí kozy na louku ze dne na den, ale nechávají je zvykat si pěkně pomalu. Přes zimu totiž fungují jejich bříška v úplně jiném režimu a místo čerstvé pastvy  se jejich jídelníček skládá z kvalitní senáže a toho, co je zrovna k dispozici– třeba větvičky, kůra keřů, jehličí nebo zbytky maliníku.

Čas na první vycházky a postupný návrat na pastvu přichází hned, jakmile se oteplí. A když říkáme postupný, myslíme to opravdu vážně. „Kozy si musejí po zimě zvykat na jarní energeticky nabitou trávu postupně. Ven se jde tedy na hodinku, pak na dvě, jinak hrozí riziko nafouknutí a úhynu,“ vysvětlují farmáři z valašské farmy Zerlina.

Krmení se ale na jaře neřídí jen počasím, ale i tím, v jaké fázi se jednotlivé kozy právě nachází. Jinou péči totiž potřebuje koza březí, jinou koza dojící a jinou ta, která je zrovna v období připouštění.

Když farma praská ve švech

Na kozích farmách bývá jaro spojené hlavně s porody, a tedy i s obdobím, kdy je potřeba být ve střehu skoro neustále. Například na farmě Mliečko trvá jedno porodní období obvykle 30–45 dní. A protože jsou jejich kozy šlechtěné na vysokou produkci mléka, neodehrává se u nich takové „kozí jaro“ jen jednou, ale hned třikrát do roka – a tak se jim ve stádu narodí klidně až 240 kůzlat ročně.

Po každém takovém porodu přichází na řadu to nejdůležitější – ohlídat, aby bylo každé mládě v pořádku, dostalo potřebnou péči a včas se napilo mleziva. Kůzlata se totiž rodí bez vlastní imunity a jsou plně odkázaná na mlezivo, ze kterého získávají důležité látky pro první dny života.

Na mlezivu záleží

Ne vždy ale všechno probíhá stejně. Někdy se kůzle napije přímo od matky, jindy mu farmáři musí pomoct lahví – to proto, aby měli přesný přehled o tom, kolik mleziva mládě přijalo. Na farmách, které se zaměřují na vysokou produkci mléka, je navíc běžné, že kůzlata všechno mlezivo od jejich kozí mámy nespotřebují.

Třeba jako na slovenské farmě Mliečko. „Produkcia mlieka je vysoká a mláďatá ju nedokážu spotrebovať, preto prebytočné kolostrum nevyhadzujeme. Vieme ho zmysluplne využiť a pomôcť ľuďom, ktorí ho potrebujú.“ A právě s těmito přebytky mleziva dál pracujeme my v Betule – vždy ale až poté, co se ho kůzlata v prvních hodinách po porodu dostatečně napijí.

Jaro na kozí farmě v kostce:

• Kozy se po zimě vracejí na pastvu postupně, protože si na čerstvou jarní trávu musí navyknout.
• Jaro na farmách znamená návrat na pastvu, změnu jídelníčku a příchod prvních kůzlat – je to jedno z nejrušnějších období v roce. 
• Kůzlata se rodí bez vlastní imunity, a proto je pro ně první napití mleziva zásadní.
• Pokud kůzlata všechno mlezivo nespotřebují, vznikají přebytky, které v Betule dál smysluplně využíváme.